Když máte zvířata, respektive dobytek, tak jim musíte mít co dát. A pokud to chcete dělat co nejvíce ekologicky a mít pak jistotu, že víte, co jíte, tak se nevyhnete tomu, mít i vlastní seno. A to vám do chlívku nebo na mlat nespadne jen tak samo.
Dřív jsme měli na poli obilí, pak taťka přišel s tím, že se to dá zatravnit a budeme mít louku. Chvíli to trvalo, než z ní byla pořádná a pěkná tráva. A letos? Letos i když je sucho a není trávy tolik co dříve, tak nám dělá louka radost. Já se šla dál podívat po dlouhé době a nestačila jsem se divit. Tolik nových rostlin, které tam dřív vůbec nerostly. Ta spousta kopretin, zvonečků, jetele, šťovíku a dokonce i šípky a pozor - i lesní jahody. Prostě nádhera!
Ale ta nádhera s sebou kdysi nesla i stinné stránky. Respektive jak se to vezme. Tehdy jsem to tak brala, dnes už ne. Dřív to bylo 3,8 ha, dnes už je to po rozšíření necelých 7 ha a to už je skutečně plocha. A tehdy jsme si louku sekli a hrabali sami. Mamka a taťka se střídali s 1 sekačkou a všichni jsme pak chodili obracet a kopkovat seno. Bylo to neskutečné, ale jak říká náš taťka, jenom tak získáš z té louky nejvíc.
Puberta se mnou a ségrou docela slušně mávala, takže mě vidina kvalitního sena nějak extra nebrala. Ale po pár dnech vás to postupně přejde a celkem se s tím srovnáte. A co si budeme povídat, také pomohla motivace "mobil leží u potoka". Což znamenalo, že když dohrabeme až k potoku, dostanu svůj první mobil. A to už byla panečku motivace. Takhle jsme se se sestrou učily, že nic není zadarmo. A dnes si říkám, že by taková louka prospěla více lidem, ne jen puberťákům...
Nejhorší byla taková ta bezmoc, když nám jednou zmokla spousta sena a už se s tím nedalo nic dělat. Hodin a hodin práce přijde vniveč. Stejně jako jsme několik let trávili hodiny a hodiny kopáním bodláků, abychom nemuseli řešit postřiky. Nebo když se na louce vyřádí divočáci a krtci, tak je to taky docela dost práce, než se to upraví zpět.
Dnes už nám louku seče traktor, protože bychom to časově nezvládali, ale sečení menších kousků na čerstvou trávu je stále aktuální. 🙂
Prostor a volnost
Dejte někomu prostor a uvidíte, co to s ním udělá... Prostor a volnost podle mě neskutečně pomáhá a osvobozuje. To je jeden z důvodů, proč už bych nechtěla bydlet ve městě. Bydlela jsem v Brně řekněme 4 roky (když počítám i výšku) a Brno vážně miluji, ale v malém bytě bych nevydržela...
A teď už jen fotky 🙂 Užijte si naši louku a mějte se krásně.
